Zlatý list

Dnes pošťák Vítr zlatý list
přinesl v plášti podzimu,
jen jak jej číst, si nejsem jist...

... ještě neumím rozluštit
tajemné kódy podzimu,
však pochopím, budu-li chtít...

... jednou snad i společnou řeč
najdu s podzimem, a v listu
písmu snad porozumím, leč...

... teď pošťák vítr přináší
zlatých těch listů nespočet,
a jimi zavál cestu naši...

~

... a dub větví paže svěsí
smutně, vrbě podobný,
snad nahoty své se děsí...

... a javoru ve větru vlaje
koruna tak nahá, holá,
úpěním zde větru laje...

... a platan své paže vztáhne,
oděn v maskovací blůze,
a větru hrozí, ať táhne...

... a stařec trpně ruce sepne,
jak již tuší, že jara nedočká se
neb čas jeho čas již setne.

~

A na list ve své ruce zřím,
zdalipak můžu vyčíst z něj,
kolik jar ještě prožít smím.