Barvy

A co tyhle básně a slova, které píši
Pod rouškou tmy a vždy jen v noci
Sám a s upínajícím zrakem na hvězdy
Ta záhadná nekonečnost jako pocity

Smíchané jako barvy na plátně velkém
Nepředvídatelné tvary maluji štětcem
Barvy jasné a zářivé jakoby polité sluncem
Nekončící prostor kde se upnout pohledem

Oči tvoje rozkreslím tmavou až černou
Potápím se, neznám propast tak hlubokou
Vlas po vlasu vybarvím určitě stříbrnou
Bez korunky ale i tak jsi mou princeznou

Sladké rty vyplním vášnivě červeně
Při polibku smrtící chuť zralé višně
Spojení dvou duší jako dokonalá harmonie
Navždy bych zůstal v této časové smyčce

Průhledné střevíčky pro tebe vykouzlím
Za soumraku v prázdném městě s tebou tančím
Jedna ruka na tvůj bok, druhou tě za ruku chytím
V jemném letním vánku s tebou zatočím

Do na náruče pevné mé lehounce padáš
Šaty fialové o které tak často zakopáváš
Pohledem svým mě omámíš když se usmíváš
Čím dál hlouběji se mi do srdce zarýváš

Potkat tebe byl zázrak jako z krásné pohádky
Takhle barevný svět vidím jen když jsi na blízku ty
Pocity jako barvy stříkají na všechny strany
Teď už vážně poslední tah a jen že tě miluji.