LÁSKY VODOPÁD

29. BÁSEŇ Z MÉ BÁSNICKÉ SBÍRKY; LÁSKY VODOPÁD; BÁSEŇ POSLEDNÍ. (2020)
» autor: West
Pokud je hřích
pomíjivý jako do očí svit
tak sám pominu veškerou
rychlost a nasazení když spolu
myslíme co druhý chce
NEM
o co žádá. Chytnu Tě za ruku
když mě hladíš po tváři
dlaněmi rozpálenými do běla.

Ještě můžu si přát dál?
Nebo jsi to Ty?
Která určuje mých kroků stín?

Teď jsme sami
a nikdo se nedívá co čas
ani my dva když ho máme
na každém prstu miliony hodin
padáme na kolena

jsme sami. Chytnu Tě za ruku
když mě hladíš po tváři.

Můžu Tě obejmout lehkostí?
Plných rtů ve zdání noci?

Srdce v peřejích nám buší
u stojatých vod na hraně večera
když odhazujeme šat pod měsícem
hvězdami na památku co nepálí.




31.3.2020 11:48
Tipů: 2
» 30.10.21
» komentářů: 0
» čteno: 228(2)
» posláno: 0


Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: SLUNEČNÍ | Následující: KŘÍDLA

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.