Cesta do pravěku

Já mám syna.
Šli jsme z kina.
Povídali jsme si trochu,
říkal jsem mu: "Milý hochu,

dříve, kdysi
všechny spisy
na papíře byly pouze."
Vysvětloval jsem mu dlouze,

(trochu zlobil)
"ajťák", mobil
"fejsbuk", "gúgl", email, "fleška"
že jsou výdobytky dneška.

Z telky díly
černobílý.
Neměli jsme v autech klimy,
pot mi tekl, psovi sliny.

Mravy klesly.
Zpíval Presley.
Snowboard nebyl, měl jsem boby,
prostě mého dětství doby.

A kluk na to:
"Stručně vzato,"
(Čistil při tom z boty bláto.)
"Cesta do pravěku, táto."