V záloze

Tak ahoj
já odešel bych
to s té tíhy
s těch stínů
s toho co
negativním nazvaly
rouška světa
trendem posvěcená
však plus i mínus
každý v sobě má
však dotknul bych
se strachu
co občas duši
zalévá
když ráno dveřmi
vykročíš
kolikrát píchne tě
kaktus
nebo kopnou
volty
nebo svině ksicht
lepí se na tvé paty
učím se býti
spokojeným
protože loďka má
občas chytne kru
díky za to
však největším uměním
je to drsné a hloupé
neslyšet
v záloze máš hory
řeky vesmír
celý svět...