Úvaha

Vítězství
Demokracie, práva, rozumu?
Brzo uvidíme.
Většinový volební systém, kdy se vítěz musí spojovat s dalšími stranami pro získání nadpoloviční 101 většiny, pokládám za nešťastný a nesprávný.
Vždyť kdo má pak právní odpovědnost za své konání?
Budu se radovat z vítězství uskupení Spolu a Pirstanu.
Nejspíš se tyto strany spojí.
Rozklíčuji tedy výsledky.
Piráti mají podíl 9 %
Starosty vidím na optimistických 5,5 %
Topka má 5 %
KDU - ČSL je na 6,5 %
ODS získala 16 %
SPD má 10 %
ANO pak 27 %
ČSSD, KSČ, Přísaha, Trikolóra a ostatní nezískali ani potřebných 5 %
U uskupení se samozřejmě jedná jen domněnky podílu jednotlivých zúčastněných stran na volebním výsledku.
Pro tento způsob jsem zvolil minulé volby, kdy kandidovaly tyto strany samostatně.
Napadá mne příměr běžce dlouhých tratí Zátopka, na trati marathonu, kde byl těsně poražen štafetou složenou z pěti specialistů na desítku, pětku, trojku a dvojku.
Možný je i příměr, kdy USA spolu s Nato ovládly, vyzbrojily a vycvičily armádu Afgánců, aby se tito bezprostředně po jejich odchodu ze země přidaly bez boje k hnutí Talibánců.
Že to nesedí?
Vždyť je to jen příměr.
Babiš tedy končí.
Hurá.
Ustál toho hodně.
Podezření ze spolupráce s StB, členství v KSČ, podivné získávání majetku, dotační kauzy, oligarchistickou činnost, rodinné problémy s Krymem...
Nutno přiznat, že za dobu jeho vládnutí se lidem dařilo finančně poměrně dobře.
Otázkou je, zda vzniklý dluh je oprávněný, přiměřený i správný.
Stát se ohromně zadlužil i díky pandemii a neskutečné podpoře i bytněni státní správy.
Navíc je nyní svět pod hrozbou energetické nedostatečnosti a krachu celé řady odvětví.
Hutnictví, strojírenství, stavebnictví, automobilový průmysl.
Ano, vystoupali jsme na vrchol a nyní letíme po svahu dolů, totiž tam, odkud jsme kdysi vyšli.
Vítězné uskupení nebudou mít vládnutí za současné situace rozhodně jednoduché.
Nikde a od nikoho z nich bohužel nevidím distancování od korupčních a zlodějských kauz jejich kolegů.
V televizi situaci komentuje Topolánek, Klaus, Nečas, Paroubek.
A jsem tedy rád, že to konečně dostane řád?.
Byl bych, kdyby tomu tak bylo.
Moc tomu však nevěřím.
Starého psa novým kouskům nenaučíš.
Budu tedy v rozechvělém očekávání lepších zítřků.
Ale zažil jsem vyprávění prarodičů o první i druhé republice.
O okupaci Němci, Rusy a realitu jejich vměšování a přítomnosti.
Zažil jsem sametovou revoluci a taky zneužití řady jejich ideálů.
Rozprodeje pozemků, nerostného bohatství uhlí, vody, ropy, uranu, likvidaci textilního průmyslu, hutnictví, řady strojírenských firem, letiště, atd.
Stát se osvědčil jako nejhorší možný hospodář.
Zbavil se bytů i potenciálu dividend.
Nyní nastupuje další čistá garda.
Myslí jen na naše blaho.
Budoucnost.
Demokracii.
Důchodce.
Staré, mladé i nemocné.
Tak čeho bych se bál?
Když se vlastně těším na splnění slibů.
Jak se budeme mít dobře.
Když já jsem Tomáš, nevěřící Tomáš.
Mám to těžké.
Nevěřím ani sám sobě.
Já se totiž znám nejlépe.
Co když to tak nemyslím?
A co když jo?
Tak honem sem s tím blahem.
Chci v něm žít i skonat.
A prosím udělejte něco i s tím právem a nadějí na spravedlnost.
Děkuji za sebe, děti i vnuky.
Naděje umírá poslední.
Nerad bych umřel s ní.