Marnost

Čekám zbytečně,
že rozum povstane.
Slova jsou jen slova.
Skutky žádné.
Dny prázdné.
Jeden a druhý jinde.
Odcházím klidně.
Smutek odejde.
Zem mě obejme.
Jednou přijde nový sen,
že šťastná jsem.
Žiji, aby další den
nebyl už problémem.
Bez Tebe.
Dláždím zem.
Sama jen.
Ohlédni se,
někdy snad vzpomeň.
Vlídná je mi zem.
Zítra probudím se.
Bude znít vše,
jak špatný sen.