NEMŮŽU TĚ VYSTÁT

Netušíš a proto krvácíš
ve své touze prolomit
sebemenší hráz pod dekou
a tak musíš odejít než ráno
nebo večer zlomím Ti vaz

Tvé rty pohrdáním kousají
do zdechlin zvířat na snídani
pro Tvůj hladomor jediná šance
vyplivnutých plic v zatracení

katastrofa Tvého bytí co neřeší
příliš brzo ani pozdě znechucená
polykáš pilulky snad nezplodíš
v této době parchanta co uškrtí se
na pupeční šňůře s panenkou
co otrávili ji světlem denním.




31.3.2020 12:04