~Je takové ráno~

..a byla rozcuchaná..

~~~*~~~
..Dnes je ale ráno
vstávat se mi nechce
sluníčko to zasvítilo
do okna jen lehce,
za chvíli mi do pokoje
sám větřík škvírou přiletí
a rozechvěje záclonu
já se tiše zeptám
větře,jak je ti?
A víte co on?
..Já jsem nechal venku
asi mou nožičku…
a to tě strašně bolí?
Milý větříčku?
Tak vyskočím z postele
hned okno otevírám
vítr kolem mě profičí.
„Dík že neumírám“.

..Radostně se proletěl
po celé místnosti
vyfoukal mi pavučinu
co visí v rohu pro štěstí
a taky každou nitku
co na stroji byla
ve větru se tak trochu
jak v tanci zatočila.
..Otevřu na chodbu
ten vítr letí dál
cestou kolem hlavy
mi vlasy rozcuchal.
Pak se schoval do břízky
tam lístky zatřepetal
a rozechvělou břízku
s jinými zanechal...
A pak?
...Fí a fí..letí dál..

~~~~~~~~~~
vletí...
bříza a vítr