Odcházej pomaleji» autor: René Vulkán |
Odcházej jen pomaleji
než odeženu strach
a uvěřím, že dá se najít
ve tmě vlastní duše
V potu, krvi rozcákaných po aleji
stýská se mi po astrách
Kvetly nám hned od začátku
kolem zrálo obilí
Skvělý obraz bez retuše
spolu jsme si odžili
Lásky byl snad
plný vodojem
Co teď
trpkost je aspoň vjem
Co teď a kam
sucho polykám
než odeženu strach
a uvěřím, že dá se najít
ve tmě vlastní duše
V potu, krvi rozcákaných po aleji
stýská se mi po astrách
Kvetly nám hned od začátku
kolem zrálo obilí
Skvělý obraz bez retuše
spolu jsme si odžili
Lásky byl snad
plný vodojem
Co teď
trpkost je aspoň vjem
Co teď a kam
sucho polykám
Tipů: 22
» 08.09.21
» komentářů: 7
» čteno: 342(13)
» posláno: 0
» nahlásit
» 08.09.2021 - 14:16
No jo, ona pádí, proudí, tryská, teče, utíká, v kleče se vleče, kape i vysychá (jen se vypařuje, známe koloběh, že jo)...není to s ní jednoduchý. Ale dokud někde je, je.
Smutná.
Smutná.
» 08.09.2021 - 16:21
1
Dota Slunská: však nejednu slzu jsem uronil než jsem to napsal a to navíc není ani můj příběh :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Rozsvícené okno | Následující: Ježek