Možná

slova přijdou
a nezajdou za hory.
Přinesou brambory.
Jedna věta
s druhou zápolí.
Člověk v sobě zmatek má
a tak si zazpívá.
A je krásná i věta holá.
Ono se to podá.
Světlo uvnitř není voda.
Piji vodu ze sebe
a žiji a vidím andělé.
Přátelé.
Možná mluvím z dálky,
nemám ráda války.
Jsem prach,
co žije v údolí
a prosí, ať nic nebolí.