Vzpomínky
O těch nevítaných i vítaných
» autor: M.A.Rek |
Zmuchlaná vzpomínko
z pokroucených slov
odhozená na dně duše…
Když po ni netoužím,
proč stále zjevuje se
Mnémosyné v Evině rouše?
Povadlá pomněnko,
zatracená, ne tak včera,
pohozená na hnoji naší éry…
Když po klidu toužím,
proč škádlí mne a svádějí
Mnémosyné lepé dcery?
Relikte dávných chvil
spláchnutý podvědomím
v nic do stoky času…
Proč vracíš se opět zpět
nepozván, ač ten, jenž zván je,
již zabloudil bez kompasu?
z pokroucených slov
odhozená na dně duše…
Když po ni netoužím,
proč stále zjevuje se
Mnémosyné v Evině rouše?
Povadlá pomněnko,
zatracená, ne tak včera,
pohozená na hnoji naší éry…
Když po klidu toužím,
proč škádlí mne a svádějí
Mnémosyné lepé dcery?
Relikte dávných chvil
spláchnutý podvědomím
v nic do stoky času…
Proč vracíš se opět zpět
nepozván, ač ten, jenž zván je,
již zabloudil bez kompasu?
Tipů: 6
» 30.08.21
» komentářů: 3
» čteno: 308(8)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: "Verše" vokoberoucí
» 30.08.2021 - 15:36
Besinka: Díky. Ano, ty, na které chceš zapomenout, mají stále dost sil vyplavat k hladině oceánu paměti, a dát Ti křikem, vřískotem a nadávkami o sobě vědět. A ty, které máš tak ráda, zapadnou hluboko u dna do bahna zapomnění, a ani s pomocí Mnémosyné je již nikdy nespatříš.
» 30.08.2021 - 17:57
Ty vošklivý vzpomínky se snažím zatlačit na samé dno kdesi hluboko uvnitř, nejlépe, kdyby šly vyházet ven z hlavy... a ty hezké si nechávám plout na povrchu a hýčkám si je ;-) Někdy bohužel některá hupsne pod hladinu a moc těžko se hledá, ale to už je ten náš život a jinak to nebude ;-)
Moc hezké tvé verše.
Moc hezké tvé verše.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Měsíčky | Následující: Zmalovaní a vybarvení