Pousmání

Nesměji se často,
ale smích mám rád.
Jenom někdo ale,
umí mě rozesmát.

Pak nečekám ránu,
co přijde v zápětí.
Od někoho úsměv
jinde zas napětí.

Mám rád, když je mi hezky.
klidně mimo lesní stezky.
Kudy nikdo nechodí
A za mnou brázda, jak za lodí.

Úsměv je víc než dotek
nepáli, nebolí - pohladí.
Pro tuhle krásu
nemusím být v posteli.

Nejsou to žiletky
v obalu slov.
Není to něco
co uvnitř tak drtí.

Jen někdo úsměvem zahřeje.
Roztaví zamrzlé peřeje.
Dá do pohybu vitr a den
v mysli pak vykouzlí krásný ten sen.

Sen
Sen
Sen
Chci spát

~☆~