V pustině očí» autorka: Lilith |
Jak slepá stojím
uprostřed pustiny mých očí
vsunutá básnička
do pomačkaného hedvábí mozku
v lehounkém oparu duše zní
symfonie poslední
a můj svět se mění v kostku
Spánkem osamělá
bloudím mezi plastikami snů
v galerii temnoty
a melodie rozeznělých citů
tříští skleněné zdi
za nimiž čas rozvátý
nečekaně rozkvétá
v nostalgii
.
uprostřed pustiny mých očí
vsunutá básnička
do pomačkaného hedvábí mozku
v lehounkém oparu duše zní
symfonie poslední
a můj svět se mění v kostku
Spánkem osamělá
bloudím mezi plastikami snů
v galerii temnoty
a melodie rozeznělých citů
tříští skleněné zdi
za nimiž čas rozvátý
nečekaně rozkvétá
v nostalgii
.
Tipů: 14
» 22.08.21
» komentářů: 10
» čteno: 305(9)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: Rozjímání v skrytém čase
» 22.08.2021 - 17:57
Možná by to chtělo pramen ozdravné vody... moc se mi líbí plastiky snů a galerie temnoty se skleněnými zdmi, zase jsem ocitnul v říši snů a divů, kde je možné cokoliv a kde se dá cestovat i světlem, nebo v čase.. Díky, že Tě můžu číst, Lil. :)
» 22.08.2021 - 22:57
Tohle nemá být kritika, báseňka se mi moc líbí, jak krásně plyne, i ta atmosféra je mi blízká.. Píšu jen to první, co mě napadlo při čtení - ta "kostka" mě vyrušila, je prostě moc hranatá :))
» 25.08.2021 - 00:56
Až děsí mne to,
toulám se já ve snech tvých,
či ty ve snech mých?
A ta kostka... Jak je sladká...
toulám se já ve snech tvých,
či ty ve snech mých?
A ta kostka... Jak je sladká...
» 25.08.2021 - 20:10
M.A.Rek: Asi máš taky zajímavý sny a ochucená kvadratická tělesa ;-))
Díííkuju! :-)
Díííkuju! :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Střípečky života LVIII. | Následující: Klidnou nocí