ptákovinná...

přiletěla jen tak
ke krmítku
zblajzla šwarcvaldskou šunku
a povídá mi
příteli
co je zač ten virus?

nevím já jsem čech
ležím na zádech
a přemýšlím o údivu

žádám vysvětlení řekla
a ne že mi budete vykládat
něco o osvětlení

světlo budiž pochváleno

ještě jste mě nerozbalil

jenom jsem se ztlumil
až se objevíte
budu se dívat
jak se rozjasníte

probůh snad si nemyslíte
že jsem pandemie?

toho pána neznám
jen říkám že si počkám
jak se rozšíříte

vy jste jako dítě
náhodou jsem štíhlá
a pořád mi unikáte
z té vaší zavinovačky

to mě udivuje

nechte těch komplimentů
na ty jsem zvyklá
radši mi povězte
co mě překvapuje?

třeba já?

no vy rozhodně ne
ve vás si čtu jako v knize
začíná to touhou
a končí uspokojením

to jsou poněkud předčasné závěry Milá Euphoris
stejné jako když lidé ochutnají canabis

tak mě poučte Marjáne


všechny vášně mají dva významné účinky
spoutávají ducha
a získávají si srdce
mohou být užitečné
k poznání pravdy
pakliže víte
jak jich užívat správně

teď mě zajímáte

no vida
možná se k něčemu dostaneme
upoutání a pozornost ducha
rozněcuje oheň
a oheň odhaluje pravdu

jo ták vy čekáte až se odhalím

to by se dalo čekat od muže že
ale když si vášně získávají srdce
mají vždy špatný účinek
poněvadž když si je získávají
pokazí rozum
tím že mu představují věci
ne jaké jsou sami o sobě
nebo podle pravdy
nýbrž podle vztahu
který vůči nám zaujímají

to mě zaujalo pokračujte

údiv je ze všech vášní ten
co na srdce působí nejméně
působí na nás totiž
pohled věcí
dobrých i zlých
pohled na věci nové
veliké a neobyčejné
aniž by k nám byly,
v nějakém poměru
a údiv se nás vůbec nedotýká

vy se mě dotýkáte

jen trochu
jako údiv
co se přitulí k poznání
velikosti a znamenitosti
nových věcí
jichž si vážím

můj rozum nekazí
zdaleka tolik jako ostatní vášně
naopak
je docela užitečný
pro poznání pravdy
pokud vynaložím dostatečné úsilí
abych zabránil tomu
že mě budou doprovázet
ostatní vášně
jak tomu obvykle bývá

potutelně se usmála
asi se půjdu převléknout
doprovodíte mě?

...
můj život bují naplňuje
jako když pnoucí réva zraje
když rozechvěle v noci čekám ji
s volností citem
se vším seznámit chci se
pro návštěvnici s něžnou šalmají

vešla…ten pohled!
z tváře závoj sňala
ptám se ji v duši neklid ohnivý
to tys mé srdce rozbušila?

já…tichý hlas ze tmy odpoví

slámkou zvolna z mé duše upíjela
s přívlastkem úsměvu
myšlenku doplnila
hutně chutnáš
vínem ledovým