vize...

měla jsi na sobě světlé šaty
lehké a rozevláté
večer byl plněný
vzduch lepkavý
a pramínek potu
si razil cestu
mezi ňadry

tvá slova voněla
vínem
nebo možná

řekla jsi
chtěla bych jenom nás

nebe se rozpučelo
den se pářil s nocí
a slunce líně zapadalo

všechno bylo naše

tvůj jazyk byl jemný
nechtěla jsi
přestat
ještě a ještě

možná bychom neměli
co když nás někdo uvidí
pojďme se schovat

dá se schovat sám před sebou?

vzrušuje mě když pochybuješ
když jsi rozechvělá
když vlhneš dychtivostí a teplem

pamatuješ?
chtěla bys?

žádné miluji
žádné tě
nic co by mohlo
svázat připoutat omezit

žádná rutina
domácnost děti
rekonstrukce
trpké výčitky

jen blízkost

zavřel jsem oči
a nechal jenom nás

a vize...