Virtuální svět.

Já nevím.
Ulevím.
Smím.
Vyprávím.
To jediné, co zůstalo mi
je virtuální svět,
když dostala jsem kopanec.
Milión snů a vzpomínek.
Jsem to já.
Buřičský plamínek.

Kdo dá náruč,
když není.
Jen verš v utajení.
Usínám v pokroucení.
Občas před zhroucením.
Třeba někdy ráno bude překvapením.
A radostí se zjevím
a nebudu svůj stín,
budu vědět, kam se uložím.