Na prahu ztracené slasti

O pálivých polibcích
» autor: M.A.Rek
Políbení posílám,
ať hřeje tě, kde na těle přistane,
polibky rozdávám,
však křičíš, když je jich sta: „Ne!“
Ta políbení již pálí
a žhnou na kůži chvějící se jemné,
ještě jednou to „ne“
zašeptáš, a pak jen křičíš: „Líbej mě!“

Polibky celuji
krajinu těla, až zlíbaná je zcela,
polibky zmámená,
však křičíš: „Ach, vždyť já nechtěla,
ta políbení mě pálí
jako vulkánu erupce líci Země,
tu trýzeň jen slíbej,
a nikdy již ty nepolíbíš víc už mě!“

Políbení posílám,
ač vzdálen sta světelných let,
polibky vysílám,
a kde mizí, nechci ani pomyslet,
kdesi ve vesmíru
na samém kraji horizontu událostí,
nikdy nepolíbené
černé díry, navždy ztracené slasti.
Tipů: 8
» 25.07.21
» komentářů: 5
» čteno: 281(4)
» posláno: 0


» 26.07.2021 - 04:57
Líbí.
» 26.07.2021 - 19:57
Jůůůů... jejda, pěkné to!
» 27.07.2021 - 18:43
Bezva.
» 28.07.2021 - 14:53
pěkný ..
» 31.07.2021 - 00:26
Besinka: Květka Š.: Lilith: Psavec: Děkuji, a dámám posílám políbení...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Deštěm… | Následující: Když tygr nespí

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.