Ze soumraků.

Napíšu báseň ze soumraků.
Ze zmeškaných vlaků.
Ujíždím ke katedrálám
a svíjím se a padám.
Babičko,
usmíváš se z nebe hladce.
Já občas na oprátce.
Nemám vlasce.
Mrtvo a ticho po pěšině.
Jizva ve mě zpívá líně.
Den napojí se skromně.
I ty z nebe jsi tu pro mě.

Půjčila jsem si Tě v sebeobranně,
když se cítím na hraně.
Pletu si slova stále znova.
Život se prolíná.
Slzy padají do klína.
Jsem tady na zemi
a Tvé nebe povídá.
Zkušenost silná.
Opakuješ ráda a ráda.
Kryješ mi záda.