Tělo a duše

Buď zdrávo tělo, to je TVÁ duše,
copak jí tělo, copak ji dáš?

Dám ji vše, co mi umožní vnímat,
své oči, své uši, svá ústa i nos
své údy i mozek, mám toho vskutku dost,
co mohu nabídnout duši své…
…pro radost, pro žití, pro potěchu i bol.

Své srdce ji dám, i kůži a krev
chci vnímat lásku, chci slyšet ticho i řev,
chci smát se i plakat zároveň, chci ŽÍT!

Buď zdráva duše, to je TVÉ tělo,
copak mu duše, copak mu dáš?

Dám mu vše, po čem tolik touží,
jen ať se raduje, ať se i souží,
ať svýma očima krásy světa vidí,
ať svýma ušima zvuky i tóny slyší,
ať mu srdce bije a krev v žilách teče,
ústy ať promlouvá, směje se i pláče…
…ať je šťastné.

Jednoho dne to vše skončí,
možná později, možná předčasně,
Kdy přesně, to mu nepovím,
neznám odpověď na otázku:
kdy, kde, jak nebo proč?

Jen jedno mu slíbit mohu,
budu s ním od narození až do smrti,
a až přijde ta chvíle, vrátím se zpět,
zpět mezi své.

Jedno však zůstane, na něj i na mne...
... se vzpomínat bude.