Chci zpívat jako pták.

Chci zpívat v rozpuku.
Smát se i v rozkroku.

I když stárnu
a mám rozluku.
Svět krásný nejen v básni.
Hryžu se do rtu.
Říkám. Nebe nezhasni.

Výdech. Nádech.
Den se otvírá.
Puká něžný květ.
Ptáček zpívá
a začíná se chvět.

Radost okamžiků.
Chodím tu a tu.
Kéž spirála v časoprostoru,
přijde a polechtá
všemu navzdory.
Otevřou se obzory.

Tak tiše šeptám do vzduchu.
Jsi tu? Jsi tu?
A zpívám jako pták.
Foukám do oblak.
Nejsem křehký snář.
Občas sama sobě kat.
Neumím si hrát.

Ale chci zpívat do oblak.
Píseň života a i v nepřízni
osudu i v trýzni se lehce smát.
Co všechno může se stát?

Během vteřiny.
Osud občas kouzelný.
Projdu srdce množiny.
Teď a tady najdu bezpečné
křoviny
a napíši o nich něžné noviny.

Možná to bude zase slátaniny.
Nebo kočičina.
Ale moje ptačí dílna.
Kolekce zvuků,
ornamentů chtěných přání.

Tak zpívá pták
a já s ním létám.
Jsem tam a tam.
Prospívám.