Cesta žitím

Život je jak pěšina,
co skryta v mechu bývá.
Láska je jak květina
co u cesty tam byla.

Klikatí se mechem
voní jehličím.
Občas projde mlázím
občas borůvčím.

Ubíhá tak pěšina
pořád stále v před.
Občas přijde holina,
či je kolem led.

Větví se a spojují
pěsinky životů.
Spolu mizí v dálavách
společných krásných snů.

Pěsinu svou prošlapat
tu musí každý sám.
S druhým druhým pomoci,
Když osud tomu dán.


~☆~