Když
Asi musím přestat pít...
» autor: Koblížek |
Když ti mysl začne rdousit podzimní splín
a na hubená ramena ti sedne pustá melancholie,
musíš okusit na patře nespočet cizokrajných vín,
jež strážce Božího ohně Hermés samoten opatruje.
Když jsi ztrestán a zbit za svou opovážlivost
a nemůžeš se pokořit v zaslíbené zemi Osudu,
valíš Diogénův sud přes hořící osamocenost
a místo krásné sochy Artemidy tesáš obludu.
Když se projdeš v deštivé přírodě, tak cizí jako ty
a sleduješ, jak ti stéká kapka nebes z čela,
ty, cizinec v tom světě bez sličné Afrodity.
Když však zří tě jiná Bohyně, co soucitem se rozbrečela,
pak poznáš, že tam, kde je pusto, tys vítaný host,
tam roztoč svůj sud a převal ho přes hořící most.
a na hubená ramena ti sedne pustá melancholie,
musíš okusit na patře nespočet cizokrajných vín,
jež strážce Božího ohně Hermés samoten opatruje.
Když jsi ztrestán a zbit za svou opovážlivost
a nemůžeš se pokořit v zaslíbené zemi Osudu,
valíš Diogénův sud přes hořící osamocenost
a místo krásné sochy Artemidy tesáš obludu.
Když se projdeš v deštivé přírodě, tak cizí jako ty
a sleduješ, jak ti stéká kapka nebes z čela,
ty, cizinec v tom světě bez sličné Afrodity.
Když však zří tě jiná Bohyně, co soucitem se rozbrečela,
pak poznáš, že tam, kde je pusto, tys vítaný host,
tam roztoč svůj sud a převal ho přes hořící most.
Tipů: 5
» 05.06.21
» komentářů: 3
» čteno: 307(8)
» posláno: 0
» nahlásit
Předchozí: STRÝČEK VĚREK 8 - DŘEVO A UHLÍ | Následující: STRÝČEK VĚREK 9 - JABLKA