Chrám ticha» autor: Kaj |
Šlapeš mi na nohy
a čteš v mém obličeji
jako by to byl časopis
Ze snahy o nehybnost
mi dřevěnějí tváře
Jak pomalu asi čteš
když Ti stále stačí tato stránka?
Za svoji zvědavost
za to
že jsem si při dámské volence
pro Tebe dvakrát došla
platím vydáním se na pospas
Tvé ustavičné přízni
Nemáš zkušenost se ženami
mé objetí při tanci
s tebou nedělá
to co se mnou
Při korzu mě napadá:
Radujte se s radujícími,
plačte s plačícími ...
dávám tomu šanci
mlčím s Tebou
Tvé ticho ke mně hovoří:
„Nejsem žádné obyčejné“
„Jsem jako bílá barva“
„Poslouchej z kolika barev
jsem složeno“
„Kdybych vynechalo jediné slovo
zaplavily by Tě všechna ostatní
v nekontrolovatelném lomozu.“
a čteš v mém obličeji
jako by to byl časopis
Ze snahy o nehybnost
mi dřevěnějí tváře
Jak pomalu asi čteš
když Ti stále stačí tato stránka?
Za svoji zvědavost
za to
že jsem si při dámské volence
pro Tebe dvakrát došla
platím vydáním se na pospas
Tvé ustavičné přízni
Nemáš zkušenost se ženami
mé objetí při tanci
s tebou nedělá
to co se mnou
Při korzu mě napadá:
Radujte se s radujícími,
plačte s plačícími ...
dávám tomu šanci
mlčím s Tebou
Tvé ticho ke mně hovoří:
„Nejsem žádné obyčejné“
„Jsem jako bílá barva“
„Poslouchej z kolika barev
jsem složeno“
„Kdybych vynechalo jediné slovo
zaplavily by Tě všechna ostatní
v nekontrolovatelném lomozu.“
Tipů: 3
» 02.06.21
» komentářů: 1
» čteno: 238(7)
» posláno: 0
» nahlásit
Předchozí: Včelí královna | Následující: Za katrem