něha kapesní

sluncem pne se rudá záře
já zapíši do diáře
jak nádherně vypadáš
jak obdivuji tvoji tvář
a v letní krůpěji
rty něhu zapějí

tu něhu kapesní
v kloboučku epesním

vždy když si vzpomenu
na ty jízdy za tebou
kdy tma byla můj společník
při polibcích za kostelem
ve věčném objetí
na tu kytku
tu první
vytrženou i s kořeny

pamatuješ?
při úplňku jsme se choulili
do tří do rána
pod plavou růží
která se vynula na vyschlém
kmeni stromu
a dohromady jsme potom měli
tak stoosumdesátsedum
komářích bodnutí
ale to nevadilo
ani jednomu
z nás

já potom jel do práce
a ty jsi mi půjčila gel
chladivý
pil jsem silnou kávu,
mazal si ty štípance
a měl tě plnou hlavu


už je to těch pár let
ale stejně
bychom
se pod ten kmen
znova
svalili