tell me le mane...

na okamžik se mi vybavila cedulka
na vrátnici před fabrikou
,,Všichni zaměstnanci
před nástupem do práce
si nejdřív umyjí ruce a myšlenky
než se vrátí ke svým životům,,

ovšem ranní pokouření
a trocha surfování
se mi zamlouvá víc

prostě jen tak
chytit pár vln a závan vůně
dlouze a hladce potáhnout z dýmky
a vznést se dřív
než jsem vydechnul

no a koho jsem nepokal

jedno z čerstvě narozených telat s dredy
a srolovanou jogínskou rohoží
se trochu zmateně rozhlíželo po okolí
pátrající zrakem po nějakém predátorovi
jemuž by se mohlo obětovat
zatímco já zkoušel vymyslet
jak klidně stát a současně pokleknout

dýchl jsem mu do tváře
chomáček marjánkového kouře
a vzápětí jsme společně sledovali
jak naše těla opouští tíseň

říká se že jedno cigárko
vám ukrátí život o tři minuty
ale s dobrou travičkou
se to umírání zdá tak nekonečně vzdálené

apropó víte jak se pozná že vám začíná přeskakovat?
prý existují rozpoznatelné příznaky duševního zhroucení
které ostatní považují za projev silné osobnosti
prudké změny nálady blazeovanost
a iluze o vlastní důležitosti

to je blbost
něco takového poznáte na stromě
ale ne na člověku
strom se tak nějak stáhne do sebe
na listí naskáčou skvrny
v kůře se objeví pukliny
větve jsou měkké a houbovité
a kořeny které jej drží
aby neuletěl z téhle rotující koule
má popraskané

telátko zvolna pohnulo hlávkou
zadívalo se na moje otřepané sandály
zlehka zabučelo co si o tom
že přeskakuje leda semaforům
a ať na něj radši ještě dýchnu
trochu toho príma matroše

ve vzduchu doznívalo
čtvero ročních dob od Vivaldiho
v telivé úpravě
rozdělil jsem se s telátkem
o panáčka rumu od Zapaty
a ono se zvolna přežvykujíc ptá
co si myslím o dějinách

s dějinami je problém v tom
že si je lidé představují jako knihu
kde stačí obrátit ušpiněný list
a začít znovu

dějiny ale nejsou vytištěné na papíře
je to paměť
a paměť je čas emoce a písně
to co s člověkem zůstává
i když se pořád někam hrne

na telecí léta prostě nezapomenete