Paczka Idiotów

Začalo pršet.
Nevlídno, sychravo
Zas je tu podzim
už v dubnu.

Chodím okolo pokoje
abych se zahřála.

V mysli mám jeden výraz
Už od včera:
Paczka Idiotów
a vlastně nevím proč.

Jestli jsme to my
Nebo ti všichni kolem nás.
Mozek nevysvětluje
Dává slova a obrazy.

Paczka Idiotów

Někdy mi dá obraz
Místa, kde jsem byla
Naprosto zapomenutelného
Nezajímavého

Plácek u stanice metra v TJ
Zapadlá ulice v Q
Nechala jsem tam kusy své duše
Zapíchlé místo špendlíků v mapě?

Někdo má ve vzpomínkách Tádž Mahál
Majestátní hřbety hor
Bělostný písek pláže
Omamnou vůni květů

Já smog megalopole
Šedivý betonový obzor
Smrad koček, psy s prašivinou
Kohouty uvázané za pařát

A obojí je pravdivý svět
Často jen přes ulici vzdálený
Někdy přes zeď

Ty světy se popírají
Jen nevím, zda v českém
nebo v polském slova smyslu

A tak je tu s námi
I paczka idiotów
A nikdo nemůže s jistotou říci
Zda jsou to Oni
nebo jsme to My