Paprče

O těch, co snad jiným nevoní?
» autor: M.A.Rek
Z řiti si ční,
a dotýkají se světa,
a šlapou po něm,
než bude po něm veta.

A ťapkají si, chodí, běží,
vrávorají, i lehce našlapují,
tančí si, a za svým si jdou,
vpřed, neb zpět to moc neumějí.

Radostně, když mají za čím,
lehce i ztěžka kráčí, pochodují,
s cílem, i když jen toulají se,
obuté, i naboso, když se zují.

Po špičkách tak potišku,
i krokem dunivým,
až na dno dolů, i do vršku,
kam dojdou až, co já vím?

Míháním dálky krátí,
cos vpřed je žene,
nechtějí dlouho stát,
zda zastavit, prý že ne.

~

Jen řekněte mi, prosím,
proč mne tolik bolí,
belhat se dál snad mám
jen s oporou holí?

A stále bolí nohy
ještě před cesty koncem,
i když rozvalené mám je
jak vrch je nad Kořencem.
Tipů: 10
» 22.02.21
» komentářů: 3
» čteno: 28(9)
» posláno: 0
Ze sbírky: "Verše" pro Ezi


» 22.02.2021 - 18:05
Šmankote, snad jen bezbolestné ST
» 23.02.2021 - 10:13
Bolavý nohy? To znám. Užívám si to už pár let. Asi to čeká kdekoho. Vydržíme.
ST
» 24.02.2021 - 10:56
vavaoko: Lilith: Díky za účast. Bolí, ale ještě šlapou. A co bolí, má se rozchodit.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Temný únor | Následující: Blíženci

© 2011 - 2021 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.