Červené lodičky

Obrysy stop ve sněhu
zmizí sluncem napořád
jak otisky bot na cestách
jen ty stromy zůstanou
do chvíle kdy zestárnou
a jejich kmeny budou prázdné
a zlomí se jak srdce
po nevěrách v barech
kde nad ránem
cinkají prázdné lahve
a slušnost spadla do kanálu

Špačky cigaret
zameteny před dveře
lákat budou znovu
ty chtíče rušných nocí
falešné polibky bez citu
kořaly pachem
studenou pivní pěnou
budou jak nahé šípkoviny
s pichlající ranní vinou
červenými lodičkami
co zmizí s prvním lomem světla