Stín nezodpovězeného.

» autorka: Magdalene
Sleduji radost štěbetajících dětí

na zasněženém kopci

s plamínky štěstí v jejich očích

se sáňkami vjíždějícími

až na rybník

s hladinou pokrytou ledem

a vzpomínám na své dětství.



Stále sněží.



Po kotníky ve sněhu

se vracím

zpátky domů.

Slyším praskání dřeva v krbu

hrníček voňavé kávy

mi zahřívá ruce

a v myšlenkách se stále vracím

k rybníku

pokrytého ledem.

Pohled na vyvádějící děti

zanechal ve mne radost.

Jen malý stín

něčeho nedopovězeného

ji překrýval.



Stále sněží.



Uléhám s knihou do postele

víčka se mi zavírají

budí mne podivné sny

a po probdělé noci

pokládám nohy

na studenou podlahu

vítám nové ráno.



Stále sněží.



Bez snídaně

hledám sekeru

a po kolena ve sněhu

se vracím k zamrzlému rybníku-

vysvobodit ryby pod ledem.



Stále sněží.
Tipů: 8
» 14.02.21
» komentářů: 4
» čteno: 389(7)
» posláno: 0


» 14.02.2021 - 18:09
Líbí se mi, má to atmosféru. Jen mi v duchu názvu (Aniž bych tím chtěl shodit či zesměšnít již napsané!) jako důsledek příčin vytanula ještě tato sloka:


Před polednem

slyším slabé žbluňk

a jen prázdné saně

trčí ze zamrzlého rybníku,

kde vysvobodila jsem ryby pod ledem.



Stále sněží.
» 14.02.2021 - 18:20
Moc hezké, ale do jiné básně by to sedlo více. Sáně nemůžou trčet z rybníku, do kterého jdu teprve vysekat díru.


prázdné saně

trčí ze zamrzlého rybníku,....Trefné. Děkuji.:-)
» 15.02.2021 - 09:33
Mi se to líbí. Tak nějak normálně.
Tak ST
» 15.02.2021 - 20:28
M.A.Rek. To Tvé napsané vypadá moc dobře. Ale ta pointa by tolik nevynikla. Slyším slabé žblunk, běžím z domu k rybníku .....tak to by opravdu nešlo. Ale do jiné básně se to dá použít. Díky.:-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Haiku | Následující: Haiku25

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.