neskutečné příběhy» autor: blue |
.
Obarvi mne na černo
a pak mne roztrhej zástupem havranů
a supů
a srdce se blíží k explozi
použij mne jako hromosvod
jako plátno svých nářků
jako zuby vlků
po tvářích ti stéká krev
když krásu nahrazuješ hloubkou svých necitů
jsi tak krásná když lžeš
jsi jako falešné zlato
co se topí v hlubinách
mé srdce má náskok
už ví jak chutná prach
…
děkuji ti za pohled tohoto světa
jak chutná ovoce
z jedu
jak chutná záchrana
z pouště..
vláha s poslední kapkou
…
možná se mi jen zdáš
probuďte mne z tohoto snu
chimér
a zla
zamíchej mými barvami
a posyp mne třpytkami
… radosti ...
.
Obarvi mne na černo
a pak mne roztrhej zástupem havranů
a supů
a srdce se blíží k explozi
použij mne jako hromosvod
jako plátno svých nářků
jako zuby vlků
po tvářích ti stéká krev
když krásu nahrazuješ hloubkou svých necitů
jsi tak krásná když lžeš
jsi jako falešné zlato
co se topí v hlubinách
mé srdce má náskok
už ví jak chutná prach
…
děkuji ti za pohled tohoto světa
jak chutná ovoce
z jedu
jak chutná záchrana
z pouště..
vláha s poslední kapkou
…
možná se mi jen zdáš
probuďte mne z tohoto snu
chimér
a zla
zamíchej mými barvami
a posyp mne třpytkami
… radosti ...
.
Tipů: 12
» 31.01.21
» komentářů: 7
» čteno: 532(8)
» posláno: 0
» nahlásit
» 04.02.2021 - 00:27
Emma Wallace: neskutečné.. to mi připomíná název seriálu Real Humans /skuteční lidé - o androidech.. https://www.csfd.cz/film/331803-skutecni-lide/prehled/
» 10.05.2021 - 23:56
Besinka: je to zvláštní že.. jak se člověk jednou zmítá u dna a jindy je v pohodě.. a je to zapříčiněno myslí... tím na co a jak myslíme, a co cítíme.. tedy co nám říká mysl že bychom měli cítit.. ve skutečnosti je mysl takový stroj, počítač, rádio v naší hlavě co nám přežvýkává všechny informace a říká nám co si asi máme myslet, co cítit, a jak nám má být.. ale nejsme to my.. to naše vnější já, je utvářeno všemy vjemy z okolí, jak by nám asi bylo kdybychom žili na krásném ostrově bez problémů a nedostatků? asi podobně jako Buddhovi když byl princem.. chtěl tak moc najít pravdu, a pochopit co a jak se děje, a kým je.. že opustil i ženu a dítě.. opustil moc a přepych.. opustil přátele a krásu.. aby hledal.. hledal.. a hledal.. a možná tak žijeme my všichni.. opouštíme svůj domov někde mezi hvězdami a vydáváme se na tuto cestu životem
» 11.05.2021 - 01:27
s člověkem je to podobně jako ve vesmíru.. tam kde je velký prostor nemá strach šanci.. rozpustí se do malých kapiček a rozuteče se do všech směrů prostoru
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: křídla snů | Následující: pár silných vět