~O jedné Ledovce~

..to já jsem měla ráda sladké ledovky..

~~~~~~~~~~
Dcera měsíce ledna
je Ledovka jedna
bez sněhu je smutná
jíst ji už nechutná.
Leden pátrá proč
tak si pro polárku skoč
ona však prosí o sníh
ráda s ním tančí
i v oblacích.

Sáhne do mrazničky
a vezme si bílé vločky
poprosí severák,foukej
a ty se taťko koukej.
Pár vloček padá
škoda,je z nich voda
jedna vločka to přežila
totiž ona na vlasech
Ledovce skončila.

Otočí hlavu k nebi a volá
kde jsi mámo sněhobílá
táta ti patří podle snáře
i ročního kalendáře
tak už mámo netrucuj
sněhu trochu vyčaruj
máme být v bílém
jak kočičí nevěsty
a dělat ťápoty na cesty.

A jak to dopadlo?
Že máma dceru milovala
do sněhu ji zahalila
vločky ji na hlavě září
zimě se jak bílým kočkám
dobře daří.

Mňau...
a já ledovku si dám

~~~~~~~~~
jako z pohádky
to je pravda,daří se nám