Čekání

» autor: IVANEK
Dívám se často nad sebe, vzhlížím k obloze a tiše přemýšlím,
ještě Tě neznám, co zrovna děláš, si skromně
domýšlím,
vím, že na světě někde jsi, ať už sama či
zadaná,
pro mě jsi ještě ta moje
neznámá,
čekám na ten den či noc, až Tě
potkám,
hřeje mě pocit, že se určitě
dočkám,
myslím na to, co Ti řeknu, zda se usměji nebo
zamračím,
jestli Tě humorem uspím či
omráčím,
Jaká budeš Ty? Protivná, milá nebo stydlivá?
Určitě krásná a laskavá,
je to jedno, když jsme si
souzeni,
pro společnou lásku životem
zrozeni,
nesmím dát na první
dojem,
ve Tvém životě budu já nový
pojem,
budeme se oba
bát,
a říkat si opravdu se mi to mohlo
stát?
Myšlenky odpoví nám, že je to tak, přišel ten
den,
doba, kdy plní se naše přání a skutečnost není jen
sen,
tiše Ti věnuji život
svůj,
Ty mi na oplátku daruješ ten
Tvůj,
budeme jen my, Ty a já,
budu s Tebou ve zdraví i v nemoci, ve strasti připraven pomoci,
poslouchat Tvé srdce budu vždy do
noci,
vím, že už mě taky
hledáš,
máš naději, že mě brzy
shledáš,
Kde jsi? Kde Tě najdu?
Prosím mluv se mnou, ukaž mi mapu s cestou k
Tobě,
přeci Tě musím najít po takové
době,
době dlouhé a složité, kdy neměl jsem nikoho k
sobě,
vím, že sama na mě čekáš, tušíš, že už brzy
dorazím,
nástrahy a soky na své cestě k Tobě
porazím,
jestli jsme si životem opravdu souzeni, najít se
musíme,
samotou svou se tiše a beze svědků
dusíme,
tentokrát není to jen
sen,
který zničí nový
den,
je to náš osud se potkat, tam někde v
budoucnosti,
někde tam v naší vzájemné
bezmocnosti,
ta však bude brzy pryč, společně ji
porazíme,
ranou z milosti navždy
dorazíme,
pak Tě své náruči obejmu a dlouho nepustím,
pod Tvou láskou povstanu jak Fénix z
popela,
silnější, sebevědomější a plný
naděje,
s trpkou vzpomínkou, jak samota mě
bolela,
ze začátku to i těžké býti může, avšak nic se
neděje,
naši cestu osud dláždil, je to dělník
pilný,
ve své práci občas
mylný,
přesto však, že chyby ve své práci
nadělal,
základy už poctivě
udělal,
teď je na nás na tu cestu vstoupit, nadechnout se a rozejít,
jen pojď a neboj se, na půli cesty se
potkáme,
nenechám Tě
odejít,
v ráji našem se štěstím a láskou se
setkáme,
budu stále vzhlížet vzhůru, koukat do dne i do
noci,
sic Tě neznám, nemůžu si
pomoci,
už teď se nemohu
dočkat,
musím si však ještě
počkat,
vím však jedno, čekání se
vyplatí,
naše štěstí v budoucnu ho
zaplatí.
Tipů: 0
» 15.01.21
» komentářů: 0
» čteno: 362(4)
» posláno: 0


Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku