bezejmenná...

...
» autor: enigman
noc se snášela
jako tiché požehnání
je v ní cítit sníh
její mrazivá příchuť se rozpouští na jazyku
pálí v plicích jako ledový oheň
co pohlcuje světlo
a já byl v té tmě s něčím
co jsem nemohl vidět

ležel jsem na nepoddajné zemi
v kontaktu s jejím tělem
ponořil se do ní
do trávy pod příkrovem
pak do další vrstvy
drobných ostrých předmětů
a ještě hlouběji

pak se o mě otřel vítr
a přivedl zpět
šeptal i mlčel zároveň
stejně jako stromy
co tahají za své kořeny
jako připoutaní draci
co touží po temnotě i svitu
o dávných tajemstvích
ukrytých hluboko pod ní
i nad ním

pomalu jsem zvedl ruku
ale ničeho se nedotýkal
a přesto cítil její auru jako teplý dech
pohrávala si s chvějivou energií té mé
až se vzepjaly a propletly se
neviditelným plamenem
který vázal svět dohromady
jako dva proudy oceánu
co se mísí a utápí
jeden v druhém

mihotavá pulzující síla
plná temného světla
temného poznání
syrová divokost
i něžný sten
v prastarém tanci
osázených semen

ten koloběh se nedá zastavit
protože jestli ano
zmizí se životem
Tipů: 14
» 15.01.21
» komentářů: 5
» čteno: 72(9)
» posláno: 0


» 15.01.2021 - 14:36
jo.
» 15.01.2021 - 15:25
ST
» 16.01.2021 - 21:19
Nádherné....
» 17.01.2021 - 18:45
slaSTně hypnoticko-tantrická četba
» 21.01.2021 - 20:53
čtu a ani nedýchám... jo

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: obrození... | Následující: zaobzor...

© 2011 - 2021 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.