Objektivně subjektivní

Každý vidíme věci po svém. Objektivita je vlastně jenom slovo. Výraz, za který se dá schovat ledasco. Máme kilogramy definic, hledáme měřítka, váhy, stupnice, škály, slovní hodnocení, zkrátka chceme být takovými. Mnozí si myslí, že takovými jsou, chtějí být, budou. Mnozí věří, že všechno co dělají, nebo alespoň drtivá většina toho, je v souladu s některou z těch definic. Měla by být, mohla, bude.
Jsme takovými, jakými se vidíme. My. Někteří nás vidí úplně jinak. Je to správně? Co je správně a proč? Myslíme, že když jsme v souladu s nějakou definicí, je to ok. Je? Není? Proč si to vlastně myslíme? Potřebujeme je? Ty definice? Míry, váhy, body, škály, hodnotící systémy, analýzy SMART či SWOT a spoustu jiných, balanční kruhy? Dotazníky, šetření a průzkumy?
Kolikrát denně to slyšíme…. Na základě šetření agentury…. A kolikrát se zeptal někdo Vás? Proč to vlastně zjišťovat.
Miluji způsob řešení bez emocí. Chceme být zcela bez emocí? Striktní výpočet… a výsledek… bez emocí…Ovšem právě ten výsledek jistě nějaké emoce vyvolá.
Takže - můžeme se tvářit jak chceme, dodat miliony statistik, vždy to bude jen na nás. Interpretace, akceptace, odmítnutí, nesouhlas. Na nás a našem svědomí, jak a co považujeme za akceptovatelné a objektivní. Co jsme ochotni akceptovat a co už ne. Ještě více na tom, co dáme do systému, co jsme ochotni, schopni a zejména o čem jsme přesvědčeni, že m á m e a m ů ž e m e do systémů dát. Kam jsme ochotni jít a kam už ne.
Kde je hranice?
Protože
Neexistuje nic, co by nějak mohlo skutečně objektivně cokoli zhodnotit.
Přírodní vědci, teď jistě zvedají ruce ke klávesnicím aby mne přesvědčili… ano, čísla jsou objektivní. Pokud tedy máme relevantně objektivní vstupy. A ty jsou? Příslušný výzkumník nemá „svůj den“, naštvalo ho ráno počasí, kvalita kávy, cesta do práce o osobách se záměrně nezmiňuji, jeho úhel pohledu se liší od jiných. Má to „ na zakázku“. Třeba takový výzkum mediálně známé agentury, který nás často v médiích přesvědčuje co, o kom a proč si myslí obyvatelé ČR. „ Na vzorku 1000 zúčastněných, převážně ekonomicky neaktivních…. Výsledky ekonomických dopadů… ekonomická statistická lahůdka. Mnozí to vyslechnou a řeknou… aha, tak tohle si myslí většina? Něco na tom, vždyť je výzkum…
Kvalita testování např. studentů - respektive objektivita? Umíš, neumíš. Spočítáš, zaškrtneš, víš, nevíš. Součet výsledek – uděláš, neuděláš. Je to jako se vším, nemáte den, jste trémista, jste kolečko v systému, číslo v protokolu. Ne ta Lenka, která je taková nebo úplně jiná. Možná ji každý vidíme jinak. Možná víme, nebo taky ne, co ji trápí a v čem je dobrá. Teď ji vlastně vidíme jen jako účastníka on line. Je teď taková doba, "onlinová". Pro nás, pro všechny.
Zůstaňme o obecně dohodnutých a přijatelných způsobů. Akceptovatelných většinou? Spoléhám na své svědomí a kromě striktních čísel i na možnosti pohledu do zrcadla. Protože jsou chvíle, kdy vím, že druhá strana nedává data podle obecně uznávaných pravidel a …
Doufám, věřím…v…pragmatik se nejspíš zeptá v co. No, pořád ještě v ….lidskou slušnost.
Co to je? Jaká je? Pro koho a kdy je důležitá? ….Možná zase jindy…:-)