Libuše

V hvozdech starých
tam na skalách.
Kněžna stoji
z výšek nemá stach.

Oblečená v řízu stojí
oči modré hledí v dál.
Poslouchejte to, co poví
lidé stojí opodál.

Vlasy v větru plavě vlají
zraky v dálku upírá.
Vůkol břizy něžně šumí
co bych lidi povídal.

Více řici již se nedá,
nejsou slova bez skutků.
Na Libuši z davu hledím
Oči modré ... .

《-》