Pam pidi dam

Můj přítel pod „ká“
nesnáší stísněnost,
prostor zbožňuje,
a v názorech pevnost,
dálky poměřuje
houpáním v rytmu kroků,
čas svůj již odměřuje
bez větších nároků,
a jak jej za ta léta znám,
není zmožen tíhou roků,
v rytmu času tančí si,
pam pidi dam

Můj přítel pod „ká“
duchem je stále mlád,
jak Fénix z popela
připraven opět vstát,
když kol jej míjela
od pohledu tak sladká
houpavá karavela,
jež korzáry láká,
bezmocný vnadám
v rytmu vlnění boků
neposedně se vrtí,
pam pidi dam…

Můj přítel pod „ká“
miluje svobodu
a volnost rozletu,
bez tísně pohodu,
a třeba támhletu
rád vidí ji, jí potká,
doma i na výletu,
rázná je ta, ta je vratká
chůze krásných dam,
a do rytmu jejich kroků
v chůzi pohupuje se,
pam pidi dam…

Můj přítel pod „ká“
tak rád je se všemi,
a cítí se povznesen
smysly a tužbami
všech krásných žen,
jež za tichých vzlyků
si sní svůj krásný sen
o šálení bez předsudků,
však žádná z těch madam
pochopení pro něj nemá,
když mladicky dovádí,
pam pidi dam…