Měsíc

Nad lesem měsíc
modrý tiše září.
Svitem svým barví
dívčí krásnou tvář.

Nad hlavou v úplňku
tak tiše stojí.
By jej dívka ta
měla jak svatozář.

Kol borovic tiše
větvemi vítr se honí.
Tak pod lesem dívka
v měsíčním světle stoji.

Jak víla něžně vypadá
šum větví její smích.
I pouhá myšlenka je hřích
Polibek na ústa dopadá.