Nechtěnost dávat se a psát

» autorka: Lilith

Bývám náhle už jen součástí

součástí kamenného náhrdelníku veršů

nic víc, než tvrdá, němá, nesvá

nerýmuji se

s ničím a s nikým…

hadi slov mne ovíjejí jak jazyk

spletený do copánku

chlad kamenóznosti prostupuje tělo

kůži potáhl ledem nechtění

slova s třískotem opadala

zůstala jsem tvrdá, nesvá, sama

v němém dialogu se smrtí

zabitých vět

.

https://www.youtube.com/watch?v=7FnVrOjNvvE

.

Tipů: 11

» 10.10.20

» komentářů: 10

» čteno: 507(8)

» posláno: 0

» nahlásit

Ze sbírky: Divadlo všedního života

Komentáře (10)

» 10.10.2020 - 18:48

Kajuta

Kámen nemusí být jen studený a tvrdý a neživý. :)
V jednom přírodním náboženství v Japonsku kameny, stromy, nebo studánky uctívají a považují je za božstva. :)
Jejich svatyně pro takové objekty jsou karmínové a mají tam dřevěné destičky s obrázky koně, kam se dají napsat přání. :)

P.S. Medúzu bych poslal ještě spát. :)

» 10.10.2020 - 18:49

Lilith

Kajuta: Děkuji za fajn komentík... ;-)

» 10.10.2020 - 23:53

M.A.Rek

Ptal se Kámen
Kamene:
Kam jdeš?
Tam.
A z kamene se stal
Tamen…

Někdy stačí málo. Třeba jen slůvko. Ale dostaň ho z kamene…

» 11.10.2020 - 10:52

vavaoko

Kameny slova nepotřebují. Dotek dlaně funguje jako přenašeč myšlenek. Ovšem, jen u vyvolených. A vyvoleným může být kdokoliv. Rozhoduje kámen.
Líbí se mi to.

» 11.10.2020 - 19:57

Lilith

M.A.Rek: Díky za fajn poučný komentík... pravdu máš ;-)

» 11.10.2020 - 19:58

Lilith

vavaoko: Díkuji moc moc :-)

» 11.10.2020 - 22:36

Psavec

Kolik já jsem zabil vět, ale další stále přicházejí.

» 12.10.2020 - 20:55

Lilith

Psavec: Nejsou věty jako věty ;-) Děkuji moc, jsem ráda, že přicházejí :-)