~Květy chryzantémy~

..opět jedna šuplíková a už dlouho..

~~~~~~~~~
Slunce by rádo
ráno květy otevřelo
vážku i motýla
by probudilo
ti můžou odletět
někam jinam
kos si pomyslí
já jim zazpívám.
V jednom květu
temný smutek sedí
radost ve zvonku spí
smutek se ztratit
nikam nechce
radost se ptá.A to smí?

Smutek se drží
zuby nehty
já o něm dobře vím
asi ten smutek
úsměvem ošálím.
Na mne se usměje
jen tak,na půl tváře
potom se podívá
do kalendáře
/vzdychne si/.
Vždyť je tu podzim
já chryzantému držím
dám si ji do vázy
smutek se urazí.

Brzy už černý není
úsměv ho vybarvil
smutek si našel
záhon chryzantémy
a tam se usadil.
On asi nevěděl
že i chryzantéma
chce večer spát
jak slunce zapadne
začne se zavírat.
Jaký ten smutek byl?
S radostí přišel úsměv
smutek se zašklebil,
já ten smutek poprosím
aby se nevrátil.
A on mé přání vyplnil.

~~~~~~~~~~~
chryzantéma