Počátky

Ahoj. Jo. Bude se stýskat nejednomu poetovi.
Ať ti aspoň berou ryby. Čau F

Vždyť nás tam bylo posledně pět a půl. Všichni jsou velcí kamarádi jen když o tom můžou tlachat po síti a nehnout zadkem. Devadesát procent "milovníků svatého modra" tam bylo jednou pradávno nebo vůbec.
A ze staré gardy už sem skoro nikdo nechodí.

Nane love, nane laska.

Nikdy jsem tam nebyla ale je vždycky smutné když něco pěkného končí dobré je že to může být taky něčeho počátek a když ne zůstanou aspoň dobří přatele a vzpominky takže jo ST

dobří přátelé doufám zůstali ...
i nějaké ty vztahy
Nevíte někdo co je s Lorraine?

drsnosrstej kokršpaněl: a mně se tam líbilo i když nás tam bylo poslední roky málo

Gabkine, uronil jsem slzu

René Vulkán: Taky se mi tam líbilo. Jen je ve mně smutek z toho, že lidé, pro které se Libres stavěl, pro které se Počátky pořádaly o obojí už většinou ztratili zájem. Neplatí to samozřejmě pro všchny. Ty jsi zrovna jedna z těch nejlepších výjimek. A pak jsou tu Ti, kteří by určitě jezdili a psali, kdyby jim dal život tu možnost.

Obdivuju i Tvou aktivitu: schopnost něco reálně dělat, něco organizovat, něčeho se účastnit. Opak toho "sice jsem ho neznal, ale RIP" nebo "sice jsem tam nikdy nebyla, ale je to smutné".

Minulý rok, zhruba touhle dobou, jsem pořádal čtení u nás v Budějovicích. Bylo předem avízo na fóru, oživované, aby bylo vidět. Kdo myslíš, že z celého slavného Libresu, plného "přátel" přijel? Polovina těch, kterým bylo nabídnuto čtení (někdy i se zprostředkováním dopravy) - a MOC si vážím těch, kteří si ten čas udělali a přijeli. A jako diváci? Nikdo.

Já sám jsem v poslední době moc akcí neobjezdil, s tak malým dítětem, co máme doma, je to všechno o něco těžší. Ale ty Počátky jsme i tak dali vždycky.

Tak... hlavně, ať nekazíme tu úžasnou atmosféru Libresu... (ze kterého se stali "básníci v bačkorách") ...já ji teď nějakou dobu nebudu kazit - jen bych tu produkoval svojí hořkost, a to je o ničem... počkám, až mě to přejde

k tomu dobrému: Díky za Tebe, René

Gabkine, za ty Počátky, za ten Libres: znovu díky.
Na to, cos pro to udělal, se zapomenout nedá. A nezapomene.

Gabkine ano nikdy jsem v Počátkach nebyla,ale četla jsem Vaše básně,vzpomínky ,zkoukla i fotky.Chci poděkovat pamatuji si, že úplně první komentář nebo jeden z prvních byl tvůj snad ještě na Literu.. Díky tomu vstřicnému přivítání jsem si dodala odvahu a začala psát. :-)

Já tam jednou byl. Pak mne odstavil úraz. Pak práce, Taky lenost. a trochu i výmluvy. Zdravím

… pomalu se blíží první říjnový víkend a já nikam nepojedu…

… vždycky jsem si nechal volný pátek, abych v pohodě dobalil a po třetí vyrazil na přímý autobus do Počátek… posledních pár let o pár hodin dříve, abych na místě pocoural, poseděl, něco nakoupil a pomalu (se zastávkou na svačinové lavičce) odkráčel alejí na Valchu…
… na terase nikdo, hospůdka zavřená, ale potom se objevil gabkin, Štěpina, Petr a byl jsem jako doma…

… zprvu nás jezdilo tolik (snad 45), že jsme se jen díky organizačnímu umu Štěpiny vešli do velkého baráku, ale časem jsme se „smrskli“ na 15 účastníků… někdo přijel jen na odpoledne, večer, někdo na jednu noc, pár lidí na celý víkend… pak byli i nešťastníci, kterým víkend zmařil šéf, jiné neodvolatelné akce, nemoc, změněné autobusové spoje - minimálně 5-6 našinců by moc rádo přijelo…
… ty poslední srazy byly sice poněkud komornější, ale stejně prima…

… u ranních švédských stolů si mohl každý vybrat, obědy i večeře mi vždycky chutnaly a také jsem je nezapomněl v kuchyni pochválit…
… každý si mohl dělat co chtěl, jít na výlet, na houby, jen tak povídat na prosluněné terase, atd…
… v sobotu kolem třetí jsme tradičně nakopli pomalé vrtule a vyrazili ke studánce se zázračnou mužnou vodou (gabkin s krosnou plnou pet flašek) a nezbytnou baňatou flaškou plnou modrého libresáckého (zpočátku literátského) alkoholového pitíčka, které nechal kolovat mezi všemi, kteří byli při chuti, dospělými, samozřejmě…
… na zpáteční cestě jsme na posledních srazech založili s Vulkánem tradici koupání v rybníce…

… sobotní večery byly několikrát ve znamení tance, kdy se na parket odvážili i celoroční netaneční dřeváci, na prvním místě já, Jehlaspichlas alias Jan Kenneth Lister, drsnosrstý kokršpaněl, atd…
… nezapomenutelně exceloval se svým lázeňským tanečním krokem Kars s kouzelně éterickou partnerkou labutí… i mnohé jiné a jiní…
… v páteční, nebo sobotní večery, naši náladu povznesl zpěvem a hrou na kytaru G.P., jeho hosté i někteří z našinců…
… dvakrát bylo i karaoke, které G.P. obětavě přistěhoval…

… poslední dva roky jsme v neděli na terase, po jedenácté s Vulkánem skoro osaměli (po velkém loučení se všemi), dali si šampíčko s doutníkem, vedli charakterní řeči a před mým odjezdem zajeli do restaurace U sv. Vojtěcha na polední dlabanec a kafíčko – také základ tradice, která už nebude pokračovat…

… majitel Valchy Petr Tomandl byl vždy přátelský a celá léta pořád stejný... když nás bylo ještě hafo, tak několikrát venku rožnil vepřovou baštu se švédským stolem příloh…
… nějak se to člověku nechce věřit, ale i Petr zestárnul, pár let ještě v důchodu Valchu táhnul, ale konec zákonitě přijít musel…
… budiž ti dopřána dlouhá léta ve zdraví, Petře…
...

… v pátek po poledni půjdu na dlouhou masáž a pak se stavím v Týnské literární kavárně (kde byl skoro před devíti lety založen Libres), dám si kávu s mlékem a becherovku (modré alkoholické pitivo nemají), těch jsem si dal pár, než mě Levandule neodolatelně přitáhla z hospůdky, abych zpíval karaoke: tys to slíbil, čubíku!
… tak jsem do lidí (s mohutnou podporou nachlazeného G.P.) poslal: Železniční vlečka porazila křečka + Mámu od Luneticů… dodnes slyším Levanduli, jak se charakteristicky a neodolatelně smála, však i jiní…

… rád si zavzpomínám a bude mi dobře, ale i trochu…

PS. … první Počátky byly zvláštní i díky gabkinovi, který mě z normálního přestěhoval na VIP pokoj (měl jsem pak na starost slepého Zahira), takže jsem mohl poskytnout komfortní sprchu milé osůbce, se kterou jsem pak navázal zvláštní vztah, který bude trvat až na věky věků… Amen

Díky za všechno, gabi…:)

drsnosrstej kokršpaněl: teda Františku, jak to, že ti na JIH září nepřijelo žádné publikum? já si rovnou přivezla dvě osoby do obecenstva :-)
ale jinak máš pravdu, elán vyprchal, zájem utichl a mnohým se v téhle době prostě nic nechce a tím nemyslím speciélní dobu coronavirovou, ale uspěchanou dobu moderní, kdy mobil je víc než posezení s kamarády.
P.S. kdybys mě pozval znovu, opět přijedu ;-)

ach jo, taky smutním a vzpomínám, zítra bychom se sebraly a jely, tentokrát jen s Dendou, do Počátek...místo toho se jdeme podívat na výstavu Adolfa Loose, než nám zase všechno zavřou.
Nicméně by to chtělo nějakou alternativu k Počátkům...

katpok: Až budeme opět pořádat, budu znovu rád, když budeš mým speciálním hostem. I za Tvůj neméně šarmantní doprovod, u kterého už si dám velký pozor, abych dámy nenazval "dorostem", což bylo v pravdě faux pas. Nějak se mi stává, že nepostřehnu let času, no. Z toho pak leccos pramení...
Letos to nemělo z několika důvodů bohužel cenu pořádat... I kvůli té zavirovanosti a té nějaké nenalazenosti člověčenstva, kterou zmiňuješ.

Je to divný - nebyla jsem zas tak častým účastníkem, ale taky se mi zastesklo.. Připíjím sklenkou červeného, na veršíky nějak nemám... ;-)