Slunce2

» autor: Protos1182
Jak řasy oblohu, co slunce mraky halí.
Jak oblaka bílá,zvolna nebem plují.

Slunce, jak okno do duše.
Podobno oku, mraky se halí.

Řasami z mraků slunce halí si tvář.
Pak člověk ve stínu, svou odhalí tvář.

Člověk a slunce, koloběh života.
Do sebe čas, stále je zaplétá.

V souznění spolu po světě kráčí,
dech slunce života, člověku stačí.

U zrodu,v životě a nebo v smrti,
to slunce ukáže pokaždé tvář.

Užívat v životě možnost tu máme,
na tváři pocítit tu jeho zář...
Tipů: 0
» 28.08.20
» komentářů: 2
» čteno: 490(6)
» posláno: 0


» 07.09.2020 - 20:05
ééé, ne... Cimrmanův absolutní rým je sice hezký experiment, ale... ne... tohle mi nezní dobře
» 07.09.2020 - 20:08
Nerozumím jak to myslíš....

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Květ | Následující: Smysl... a lež

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.