Klubíčko vln
Na světě je hezky a vzduch voní nejvíc po bouři.
» autorka: Lenka pomněnka |
Jsem tady a teď ve svém těle
duše má jak kotě přede.
Ke spánku skloněná
po ránu zhojená.
Sny co jí hladí
najíst jí dají.
Sama se sebou ráno i ve dne
spřádám klubíčko snové jemně.
Z polštáře shozená
do vody vhozená.
Proudem snů kočičích nesená
než den si sedne.
Lodi co plují ji dohnaly
vlny všech příbojů omyly.
Kde pravda spala, kde našla naději
předivem snů rozbitých výboji.
To co je tady a teď
kočičí klubíčko zralých let.
duše má jak kotě přede.
Ke spánku skloněná
po ránu zhojená.
Sny co jí hladí
najíst jí dají.
Sama se sebou ráno i ve dne
spřádám klubíčko snové jemně.
Z polštáře shozená
do vody vhozená.
Proudem snů kočičích nesená
než den si sedne.
Lodi co plují ji dohnaly
vlny všech příbojů omyly.
Kde pravda spala, kde našla naději
předivem snů rozbitých výboji.
To co je tady a teď
kočičí klubíčko zralých let.
Tipů: 4
» 18.08.20
» komentářů: 2
» čteno: 358(6)
» posláno: 0
» nahlásit
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Někdy visí na niti | Následující: Rána beze snů