Odklopte víka

Nevidím to tak zlé /netopýři snad ještě nějaké myšlenky mají:-)/... ráda jsem četla tvé nostalgické verše, Tamaro...

taky to tak nevidím... věci, které nikdy nebyly, nejsou ani teď... a věci, které byly, se nikam neztratily... člověk se může ocitnout v nesprávný čas na nesprávném místě, mezi nesprávnými lidmi - a pak mu to může připadat jako teď Tobě... nebo může jen špatně vnímat, přehlížet... nebo snít o velikých věcech, které doopravdy v reaitě nikdy tak veliké nebyly, jen se z nich staly veliké věci v představách nebo zkreslených vzpomínkách... něco z toho, nebo z každého kousek... světu to do záhuby bude trvat ještě moc a moc dlouho, tak lehké to mít nebudeme :)

Po dlouhé době jsem se začetla do zpráv na internetu. Samá negativa, podle mě. Teď nějak v hlavě protřídit, u sebe. Jsou lidé, kteří bez svého úsudku ty informace přímo hltají. Koukám do naší městské skupiny a pozoruji různé reakce. Proto ten večer, v tu hodinu mě přepadla tato slova i když v životě jsem spíš optimista. Navíc bylo ovlivněno den předtím když jsem nechtěně slyšela skupinu mladých kde nepadlo žádné normální slovo.

Mno, jestli to nebude tím, že takové ty pozitivní věci brali lidi jako samozřejmost, aniž si uvědomili, že se z nich postupem času stal projev slabosti. Dnes jsou v kurzu "rozeřvaní pangermánští junkeři" a masmédia se předhánějí v tom, kdo přinese více negativních zpráv, obvykle ještě nemálo subjektivně podbarvených komentáři jich samotných. Když se někde odehraje něco pozitivního, nezajímá je to, protože to nepodpoří sledovanost...

něco na tom je

Líbí se mi Tamarko. Asi to chce nekoukat na zprávy a nebo si pouštět jen ty pozitivní :-). Se mi to breptá, když na ně sama koukám a pak to vypadá, jak to vypadá :-))). Přeji pěkné dny :-)

Skepse a nostalgie je popel Fénixe změny.
Asi ne vše, ale líbí se mi.