BUMBRLÍK

Otrlý divák, na zlo se díval.
Pak svou tvář, před zrcadlem
skrýval. Pořád dokola jen psal
že je mu to hrozně líto. Vše je
tak nějak, bohorovně na hromadu
slito

Prý je v něm, něco skryto.
Nemůže to najít, ani zranit.
Chtěl by to znát, prý se i s tím
prát a necouvat.

Jsme loutkami na špagátu.
Nebo špagát na loutkách.
Kdy vypoví svět tu jeho
neurčitou smlouvu. Mezi
člověkem a touto zbědovanou
planetou.

Všichni řvou že chtějí jen tajnou
noc. Den je prý kolosálně prozradí
odradí, do tajnosti v pozadích.
Kapky kapou jako šlapky po dlažbě,
si šlapou.

Jsem ten co měl sen, utekl mi někam,
Nevím kam, hledal jsem ho už nehledám.
Jen se tu tak lacině ploužím, po něčem toužím.
Vyhýbám se loužím a prosím o bdělou temnost.