PRAVDA NA NEBI

Květina s vůní posvátnou
jiskření jezera měsíce
věří na sny k ránu

a dál. Vzpomínky co nejdou odeslat
se spoustou chutí vyznání
otočím klíčem svého srdce
věrností na římsách.

Máme se setkat?
Budeme šťastnější?

Prosím Tě ať už nebolí
myšlenky na Tebe ze dna vod
plné příběhů

Andělských. Ve dvou jsme více
ve snění probuzení vším
doufám že jsi pořád

se mnou. Zavoláš?
Pamatuješ?
Abych nebyl sám?

V radosti se lámu
slíbenou souhrou tajemství
když se mi zdá
se zvadlou růží tichou
že už na Tebe nečekám
v milníku plném

očarování. Ve snech Tě líbám a objímám
křičím všude jméno
hledám pouze úsměv Tvůj
který jsi mi nechala
jsem sám
už Tě nepoznávám.

Jestli mě pouštíš
abych miloval jinou
raději se vzdálím
než zaprší Tvůj smích
můj pláč.

Květina s vůní posvátnou
jiskření jezera měsíce
věří na sny k ránu

a dál.

S básní 266.
Veršem 4158. jen a jen pro Tebe.




12.3.2019 11:29