V hladinách dešťových kapek

V hladinách dešťových kapek
krvavý soumrak je topen
jak v bělmech klavírních klapek
tóny, jež vytvořil Chopin

když z tapet kvetoucích na zdech
podzimu aróma dýchá
v marnivém čekání na vzdech
z úst v nichž spí zárodky ticha

Včerejší noc Nenávratná...
(jak píseň Tomáše Kluse)
... vpila svou tmu v kůži plátna
Tmu, v níž však již nenajdu se

neboť jsem navždycky ztracen
zatracen, či jenom tracen
Káti se dál zbývá za cen
že budu také i kácen

V hladinách pár kapek potu
splynuvších s dřevěným stolem
topí se veršoví, co tu
létají po hejnech kolem

(a) v papíru cáru se mísí
s hořkostí, kterou jsem vinný
vědom si, že dávno/kdysi
napsal je již někdo jiný