Svoboda a umění

Svoboda a umění.
Svoboda něco stojí.
Odhodlání, vizi, pracovitost, představivost, poznání i vzdělání.
Je potřeba být i samolibý a finančně co nejméně závislý.
A pak v tom stavu plném pochyb a dumáni je možné tvořit.
To tvoření je výsadou mocných a někdy i nemocných.
V těch dílech lze číst jako v knížkách.
I hudba, sochání, architektura, malování, psaní věda to tak má.
Každý z tvůrců je však něčím limitován.
Jsou však vyjímky, kde vystupuje do popředí genialita autorů.
Salvator Dáli, Leonardo Da Vinci, Vern, Hašek, Král, Pištěk, Musk, Fossett.
Obdivuji tvůrce Svatovítské katedrály, Eiffelovy věže, orloje .....
Vždyť tito lidé nám dávají i po své smrti vkus a nepominutelnou krásu děl.
Převážná část současných děl, mají společného jmenovatele a tím je statistická úspěšnost v očích potencionálních klientů, kupců, zákazníků.
A to je divná cesta, jenž však vede k finanční úspěšnosti.
Proto nemáme ve výrobě Aerovky, Tatraplány, Mesrschmity, ale podivné a všemi chtěné Škodovky s nejasnou koncernovou tváří, kdy vlastně ani nevíme o jaký typ a výrobce se jedná.
Proto se staví podivná aglomerace přilepenců, satelitních měst, domů s milimetrovou stavební přesností bez špetky krásy díla.
Vždyť kdy, kdo půjde tato novodobá sídliště obdivovat?
Vždyť turisté jezdí za přírodní krásou, nebo památkami.
Svépomocí vzniklá díla obvykle mívají větší hodnotu pro autora.
Jistě nejsou tak propracovaná jako díla profesionálů.
Současný trend o snižování emisí ovlivňuje desing vozů, kvůli nezbytné aerodynamice, u domů pak omezuje tvary, kvůli propustnosti tepla ró.....
Taky je nás na planetě přes sedm miliard.
A ta většina touží být něčím výjimečná a přitom si kupuje značkové boty, oblečení, auta, domy.
Taky chodí do fabrik, administrativních center, škol, úřadů, jídelen....
Jezdí na hromadné zájezdy, tráví čas na brífinku ...
Ale je tu i poměrně veliká část kreativních lidí.
Ti tvoří smetanu života.
I já se si snažím tvořit.
Bohužel s těmi všemi limity negeniality, neumění, nevzdělaní, profesní nezdatnosti.
Ale slyšel jsem to v Básnících, v roli otce Píšťalky, pana Hrušínského: "nejsem nikde organizován a tak si mohu tvořit jak uznám za vhodné".
Genialita autorů lze přirovnat k Papiňáku, kdy to prostě musí ven.
Proto mám rád Žlutý Trabantí cirkus i lázně, Heilliho, Hrabala, Polívku, péráky, Merkur, Kozí dech, pařez, Český Šternberk, 100+1, ABC, Solingen, Rolex, kubismus, Náplavku, Muzea, Zoo... manželku, děti, kamarády....
Jedině výjimečností nesplyneme s davem.
Tak se snažme o věci s přesahem.
Howgh.