S úsměvem
radost může zářit
» autorka: Kapka |
Žiješ svůj život, máš ho rád
i kdyby v duši kámen pad
tvé kroky láska vede dál
a na konci pak žádný žal
vždyť byl jsi tu a radost znal...
*
Dávat je vždy víc než brát
ten kdo dává má se rád
štěstí může zářit, hřát
ten druhý zas se pousmát
vládu rmutu opouští
Když se s jiným podělíš
radost dát se pokoušíš
oba máte neděli.
A kdo jenom umí brát
upřímně se nesměje
druhému nic nedává
žádnou lásku neseje
potom bývá sám a sám
s pláčem štěstí hledává...
i kdyby v duši kámen pad
tvé kroky láska vede dál
a na konci pak žádný žal
vždyť byl jsi tu a radost znal...
*
Dávat je vždy víc než brát
ten kdo dává má se rád
štěstí může zářit, hřát
ten druhý zas se pousmát
vládu rmutu opouští
Když se s jiným podělíš
radost dát se pokoušíš
oba máte neděli.
A kdo jenom umí brát
upřímně se nesměje
druhému nic nedává
žádnou lásku neseje
potom bývá sám a sám
s pláčem štěstí hledává...
Tipů: 12
» 31.05.20
» komentářů: 4
» čteno: 453(12)
» posláno: 0
» nahlásit
» 31.05.2020 - 23:15
1 
Kapka se usmívá od ucha k uchu,
ožila na těle i duchu,
čeká ho, přitom se zubíc,
až záhy přijede do Pardubic.
Již vystupuje Lubko z vlaku,
ne nepodoben vlkodlaku,
to je však pouze vnější slupka,
vždyť duši svatého má Lubka,
a proto Jana září prudce,
když po něm sahaj její ruce.
Přijíždí vlaky další, příští
a oni furt na nástupišti
v objetí pevném jako skála,
než dvojice se dolaskala,
uběhla minut celá kopa,
leč nebylo to žádné faux pas,
jen silné lásky jasný důkaz,
v posledních letech řídký úkaz…
ožila na těle i duchu,
čeká ho, přitom se zubíc,
až záhy přijede do Pardubic.
Již vystupuje Lubko z vlaku,
ne nepodoben vlkodlaku,
to je však pouze vnější slupka,
vždyť duši svatého má Lubka,
a proto Jana září prudce,
když po něm sahaj její ruce.
Přijíždí vlaky další, příští
a oni furt na nástupišti
v objetí pevném jako skála,
než dvojice se dolaskala,
uběhla minut celá kopa,
leč nebylo to žádné faux pas,
jen silné lásky jasný důkaz,
v posledních letech řídký úkaz…
» 01.06.2020 - 00:29
1
Ringo:
Víš, Luboši, je to hezké...
Kdybys přijel v země české
bylo by to tak:
Přisupěl by vlak
já bych na tě čekala
zřejmě bych tě poznala
a s radostí objala
pro tvou svatou duši.
Radost dát se sluší.
Co by bylo dál asi
kávu bysme dali
za pěkného počasí
spolu povídali
na malé zahrádce
u prostřeného stolu
tak mi s chutí řekni
bylo by to pěkný
než musel bys zas domů...
- jarní větřík val
Víš, Luboši, je to hezké...
Kdybys přijel v země české
bylo by to tak:
Přisupěl by vlak
já bych na tě čekala
zřejmě bych tě poznala
a s radostí objala
pro tvou svatou duši.
Radost dát se sluší.
Co by bylo dál asi
kávu bysme dali
za pěkného počasí
spolu povídali
na malé zahrádce
u prostřeného stolu
tak mi s chutí řekni
bylo by to pěkný
než musel bys zas domů...
- jarní větřík val
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Ve vaně spolu | Následující: Pěšinky do léta