V ZAJETÍ SRDCÍ

Ve svobodě
předešlých nocí
vzrušení objetí v nás
vesmír poklusem tichý
na prahu domu ve stínu

sníh. Říká mi odejdi
není tu pro Tebe místo
snažila se zapomenout
na kilometry probděné
od zimy do léta
pod oblohou

bez Tebe. Beze mě?
Zase poněkolikáté sami
šplháme po světlech
měsíc proplouvá
po černém klavíru
kávou ranní

a já se ptám. Máme si co říct?
Ještě je čas na... kdyby?
Prázdný den mi plní ústa
dech samý oceán
bouřlivost před dveřma

neznamená... díky.

Mezi mnou
mezi Tebou
námi a vesmírem.

Spoután citem
snad od prvního okamžiku
s čistotou v políbení

nemusím
na Lásku si hrát.




23.2.2019 19:28